Když bylo jasné, že vlastní čokoládovna je nezbytná, Štěpánka začala hledat vhodné prostory. Nejdřív v jiných městech, než si všimla, že pár kroků od jejího domu, přímo naproti lysickému zámku zeje prázdnotou zcela perfektní objekt!
Na jaře roku 21 byl ten nejtěžší lockdown, všichni zavírali, krachovali, ale Štěpánka se rozhodla otevřít.
V dubnu 21 pronajala prostory a po bleskové přestavbě na výrobnu, přesně za měsíc, tam začaly vznikat první čokolády. Přední část měl být malý obchůdek s čokoládou.
Štěpánka však měla vizi prvorepublikového koloniálu: Stará červená váha vévodí oblému dubovému pultu, na němž se lesknou ručně foukané skleněné dózy s pokličkami, plné bezobalových čokolád, vzadu temně hnědý regál, plný čokolád v malovaných obalech. Na čepu netradiční pivko a ve vitríně Divné dorty…a kafe…
Ale pssst! Rodině to nesmí říct, má zakázané jakékoliv další nápady, protože cokoliv začne dělat, vznikne z toho projekt na dalších 20 let! (A jeden takový, sotva roční, se jí zrovna batolí pod nohama.)
Štěpánka tedy dělala, že to bude „jen“ obchůdek, tajně do něj vozila další a další rekvizity a o měsíc později, 4. června 2021 proběhla VELKÁ OTVÍRAČKA.
Se zázvorovým pivem, Divnýma dortama a živým koncertem Alenky Pohlové a Martina Kyšperského z kapely Květy. První dny po dlouhém lockdownu. Zcela extatické!
Partnerovi Ondrovi a tatínkovi, bez kterých by to celé v tak rekordním čase nebyla schopná vybudovat, předala Štěpánka na otvíračce jako poděkování mega velkou čokoládu. Na délku měla metr a půl, na šířku metr a měla všechny příchutě. Čokoláda pak kolovala davem a každý si z ní ukousl. A tak odstartovala historie Divné čokoládovny…
(a tím i Divné kavárny, ale zatím pssst!)
